Lidstvo píše svou historii na planetě Zemi již stovky tisíc let, přesto se technika začala překotně rozvíjet až v době průmyslové revoluce 19. století. V souvislosti s moderní osvětlovací technikou lze tedy hovořit ve zkratce o době pouhého jednoho století.

Po tisíce let člověk využíval pro osvětlování svých obydlí a přístupových cest převážně oheň. A to v různých podobách. V pravěku byl oheň symbolem přežití, kde se udržel, bylo jisté, že se lidem bude dařit. Ve středověku se k svícení využíval oheň již důmyslněji, v podobě loučí, smolných větví (smolnic) a pochodní. Dnes můžeme pochodně zahlédnout při výjimečných kulturních akcích pod širým nebem, anebo se s nimi setkáte v nostalgických středověkých pivnicích či krčmách, vybudovaných v areálech gotických sklepení.

Vynález petrolejové lampy

Někteří z vás ji možná ještě mají uschovanou na půdě, nebo v rekreační chatě, kde se s nimi také ještě donedávna běžně svítilo. Kdo neměl na chalupě zavedenu elektřinu, ten si pořídil petrolejku. Její provoz byl velmi levný a k osvitu místnosti to stačilo.

Petrolejové lampě však předcházely lampy olejové, byly to první kahany s textilním knotem, naplněné rostlinným olejem a byly dokonce rozšířenější, než klasické voskové svíčky.

Důmyslný vynález

Kdo přišel s petrolejkou jako první, se neví zcela bezpečně, historické prameny se opírají o vynález z roku 1819, který využíval petrolej pro osvětlování uhelných slojí v Rakousko-Uhersku. V roce 1837 vznikla lampa bez knotu s jakýmsi vzduchovým dmychadlem a teprve v roce 1855 jistý Benjamin Siliman sestrojil petrolejku s knotem, jakou známe dnes. Tím hlavním principem spalování petroleje byl skleněný cylindr, kudy se odvádí spaliny podobně, jako v továrních komínech, tedy úzkým vysokým sloupcem. Ten totiž zajišťuje tah, který odvádí teplý vzduch bezpečně vzhůru, a zároveň přivádí ke knotu s palivem vzduch chladný, tedy dostatek kyslíku pro samotný proces hoření.

Dnes se s petrolejkou ještě můžete setkat poměrně běžně na letních dětských táborech. Tato romantická scéna připomíná v nostalgii období, kdy lidé měli k sobě blíž, ačkoliv nebyli vybaveni takovými vymoženostmi, jako je Internet a mobilní telefon. Byla to zkrátka jiná doba, jiná atmosféra, řekli bychom pokojnější a klidnější.